Vítejte na stránkách Mykologického klubu Nezvěstice.

Hlíva plicní

Hlíva plicní Pleurotus pulmonarius (Fr.) Quél.

 

Popis: Klobouk je v průměru 515 cm široký, škeblovitý, lopatkovitý, v mládí nízce sklenutý a na okraji podvinutý, později až vějířovitý s potrhaným okrajem. Hladký a lysý povrch má bělavou, nahnědlou  nebo krémovou barvu, někdy až šedookrovou, při suchu na okrajích žloutnoucí. Lupeny jsou husté, pružné, sbíhající daleko na třeň, bělavé až světle krémové, ve stáří a při zasychání žloutnou. Třeň je výstřední nebo boční, 1–6 cm dlouhý, tuhý, bělavý, dole bíle plstnatý. Dužnina klobouků je v mládí bílá nebo bělavá, pružná a šťavnatá, později ve stáří sušší, značně tuhá, skoro gumová, žloutne a "voní" jako po moči. V mládí má nenápadnou moučnou vůni a nasládlou chuť. Výtrusný prach je bělavý s fialovým odstínem.

 

Výskyt: Roste místy velmi hojně v květnu až říjnu v listnatých a smíšených lesích, parcích a zahradách, v trsech na živém i odumřelém dřevu listnatých stromů, zvláště buků, jeřábů, topolů, bříz, osik.

 

Využití: Je to jedlá, velmi chutná houba, vhodná za čerstva k jakékoliv kuchyňské úpravě. Podobně jako hlíva ústřičná má léčivé a preventivní účinky. Dá se pěstovat i uměle. Starší tuhé  plodnice nesbíráme kvůli horší stravitelnosti.

 

Poznámka:  Od hlívy ústřičné se liší o něco menšími plodnicemi, světlejšími barvami klobouku a hlavně dobou výskytu v letních měsících. Hlíva ústřičná roste od podzimu do zimy, při mírných teplotách ji nacházíme po celou zimu.

Hlíva plicní.jpg
Hlíva plicní.jpg
Hlíva plicní 2.jpg
Hlíva plicní 3.jpg
26.01.2011 14:18:03
pirhula
Chraňte naše krásné lesy a houby v nich !
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one