Vítejte na stránkách Mykologického klubu Nezvěstice.

Mykologická vycházka kolem zámku Kozel

Boltcovitka bezová - ucho Jidášovo
Boltcovitka bezová - ucho Jidášovo
28216 v zámeckém parku.jpg
snimek 048.jpg
Vycházka 02.jpg
P2280583z.jpg
Mozkovka rosolovitá
Mozkovka rosolovitá
snimek 014.jpg
Krátká reportáž z mykologické vycházky v okolí zámku Kozel 28.2.2016
 
     Sešli jsme se v 10.30 na nádraží v Šťáhlavech a vyrazily v počtu 21 účastníků směrem k zámku Kozel. V aleji starých dubů, která lemuje cestu ze Šťáhlav až téměř k zámku Kozel, byla většina dotazů směřována na nebezpečnost parazitických hub na těchto dubech. Asi největším nebezpečím pro tyto stromy je zde ohňovec statný (Phellinus robustus) způsobující bílou hnilobu a tím také jejich narušení. Na některých stromech se vyskytuje skutečně velmi hojně. Jedná se o druh žijící saproparazitickým způsobem života. Využívá jak živé tak odumřelé dřevo, především dubů. Na pařezech dubů jsme objevili i staré plodnice sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus), který je v mládí jedlý a chutný, zejména upravený jako řízky nebo do směsí, vyhlášený recept je sírovec na kari. Nejchutnější je z ovocných stromů. V detritu pod duby byla poměrně hojně se vyskytující kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea), která je v dnešním pojetí synonymizována   např. s kržatkou zimní (Tubaria hiemalis). Na starých pařezech dubů byl také hojně se vyskytující síťkovec dubový (Daedalea quercina).
    Po krátké zastávce v čajovně pod zámkem, jsme vyrazili podél Lopatského rybníka směrem ke středisku Hájek. Na hrázi rybníka zaujala nejvíce návštěvníky hojně se vyskytují outkovka pestrá (Trametes versicolor) , diskutovalo se o její léčivosti a o imunostimulačních účincích na lidský organismus. Na olších lemujících tok řeky Úslavy byly k vidění také staré plodnice rezavce lesknavého (Inonotus radiatus), jedná se o saproparazitický druh, především právě olší. Na dřevě nejrůznějších listnáčů jsme objevili i lesklokorku ploskou (Ganoderma applanatum).
    V přilehlém lese na padlých kmenech lip byl dostatek penízovky sametonohé (Flamulina velutipes), ovšem již ve stadiu nevhodném ke sběru. Její hlavní makroskopické znaky byly ovšem ještě dobře patrné (bylo možno ukázat jak s jistotou poznat tuto vynikající jedlou houbu) a tak se diskuse stočila k využití tohoto druhu v kuchyni. Zde našlo své místo i ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), které tu vyrůstalo na starých větvích bezu černého. Na padlé olši rostla v početných skupinách nenápadná a při pohledu shora i nezajímavá klanolístka obecná (Schizophyllum commune), ovšem při otočení a pohledu do rozčísnutých lupenů účastníci rázem obdivovali tento krásný pohled.
    Cestou kolem smrkového lesa jsme na pařezu nalezli anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum), sice nejedlý druh houby, ale čerstvé plodnice krásně a intenzivně voní po anýzu nebo fenyklu. Na smrkových šiškách rostly drobné, ale jedlé penízovky smrkové (Strobilurus esculentus) a její nejedlý dvojník helmovka šiškomilná (Mycena strobilicola), která páchne po kyselině dusičné.
    Z dalších nálezů bych ještě zmínil na pařezech dubů rostoucí pařezník obecný (Panellus stipticus), na odumřelých břízách březovník obecný (uvádí se, že má také protirakovinové účinky), nejedlou třepenitku cihlovou (Hypholoma lateritium) a několik blíže neurčených druhů černorosolů (Exidia sp.) a dřevomorů (Hypoxylon).
   Asi nejvzácnější nález dne učinila Eva Legátová na hrázi rybníka pod starými duby a lipami , a to léčivou lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum), zvanou také Reishi, která obvykle roste v oblasti teplomilné květeny.
13.04.2016 14:43:42
pirhula
Chraňte naše krásné lesy a houby v nich !
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one